Knoflík je obyčejné, leč velice důmyslné zařízení, které nastoupilo do módy dávno před používáním dnešních moderních zipů. Fungují na jednoduchém principu, kdy se provléknou malou dírkou v látce a zpátky se bez naší pomoci nedostanou, zajistí tedy, aby se oblečení udrželo zapnuté.
Vynález, o jehož úplných počátcích se asi nikdy nedozvíme tolik, kolik bychom chtěli. Knoflík může být vyroben z mnoha materiálů, od přírodních po uměle připravené (dřevo, kost, rohovina, mušle, kly, kamení, sklo, kov, plast atd.). V moderní době se k výrobě knoflíků nejčastěji používá tvrdý plast. Knoflíky si prošly mnoha etapami vývoje.
Jisté ale je, že jsou tu s námi již pořádně dlouhou dobu - a nejspíše budete překvapeni jakou.
První zmínky o knoflících, jak je známe dnes, pocházejí již z roku 2800 př.n.l z územi mezi řekami Ganga a Indus, které dnes známe jako Indie. Tehdy se na tomto území rozkládala mocná starověká říše, která si může poznamenat daleko více zářezů ve vynalézání, než naše knoflíčky.
Větší slávy se jim dostalo až zruba o 1300 let později ve starověké Číně, kde už jistě víme, že byly tradiční a oblíbenou součástí oblečení, zejména pak pro honosné cisařské oblečky.
V Evropě se začínají rozšiřovat nejvíce ve 13. a 14. století a to v Římě, který tehdy, ze začátku renesančního trecenta a cuatrocenta platil za módní velmoc, asi jako dnešní Paříž.
Knoflíky se velice rychle staly oblíbeným doplňkem, protože kromě funkčnosti v podobě zapínání a držení oblečení mohly plnit i funkci jakýchsi šperků, a tak se můžeme již tehdy setkat s něčím, jako knoflíky z malých perliček, slonoviny, různé druhy manžet a podobně - tedy něco, co by dnes asi vypadalo trochu zvláštně.
A co vy, máte rádi tradiční knoflíčky?
